Rozhovor s panem ředitelem Mgr. Petrem Pavlem
Naše redakce vám přináší prvních z rohovorů. Tentokrát s osobou na naší škole vše řídící a organizující. Touto osobou není nikdo jiný než náš pan ředitel.
Pane řediteli, kterou práci jste dělal než jste šel sem na školu ?
Než jsem šel k nám na školu, dělal jsem ředitele dětského domova Domino tady v Plzni na Skvrňanech.
Líbí se Vám na této škole ?
Strašně moc se mi tady líbí.
Proč jste se stal ředitelem ?
Ředitele jsem dělal také v dětském domově. Zůstal bych tam dál,
ale byl tam jeden problém. Ty tety co se starají o děti, kterým se neříká v dětském domově vychovatelky, ale děti jim říkají teto nebo strejdo (i mně říkaly strejdo), měly na noční službu, hrozně moc dětí. Byla tam v noci vlastně jen jedna teta a já jsem žádal školský úřad, aby těch tet bylo více. Dětí tam bylo na tu jednu tetu opravdu moc, když byl například někdo nemocný, tak se musela věnovat jen jemu. Protože mi školský úřad nepřidělil už žádnou tetu navíc, rozhodl jsem se, že odejdu. A protože jsem začínal učit tady na této škole a paní ředitelka šla do důchodu, přihlásil jsem se do konkurzu. Od té doby jsem tady.
Čím jste se chtěl stát když jste byl malý?
To bylo tak různé… Popelářem, letcem jako vy asi také.
Co vás na tom ředitelství nejvíc štve?
Co mne štve? Tak štve mne to papírování a hodně úřednické práce.
A co vás na tom nejvíc baví?
To, že dělám s dětmi, s lidmi. Ale hlavně s dětmi. Že můžu svým způsobem pomáhat.
Co byste chtěl sdělit našim žákům?
Tak našim žákům bych chtěl říct, aby si více vážili věcí ve škole. Je to určitě jako doma. Je určitá hromádka peněz, no a ta hromádka se poté musí použít na něco jiného místo například na koupi vybavení do tělocvičny.
-Vojta Pšenák, Honza Brechličuk-
